Úvodní slovo

Na podzim roku 2016 se v Polsku konal I. Kongres polských bohemistických studií (I. Kongres Czechoznawstwa Polskiego), jehož cílem bylo představit polské veřejnosti bádání polských odborníků o českém státu a jeho obyvatelích. Kongres byl zahájen v Prudniku 6. října 2016, centrální program se uskutečnil ve Vratislavi 24. – 26. října 2016 a pokračoval během podzimu na více místech v Polsku. Ukončení se konalo v listopadu v Cieszyně. Akce měla pozitivní ohlas a   již během ní se objevil názor, že právě zahajovaný kongres by rozhodně neměl být kongresem posledním. Tak vznikla myšlenka uskutečnit v roce 2019 v České republice zrcadlově pojatý Kongres polonistických studií. Do budoucna se počítá střídavě s dalšími kongresy bohemistických studií v Polsku a polonistických studií v České republice, nebo eventuálně v obou státech současně.

První část této myšlenky – uspořádání Kongresu českých polonistických studií –  se podařilo nyní uskutečnit. Kongres se koná postupně na více místech v akademickém prostředí, přičemž jeho oficiálního zahájení se ujala Univerzita Palackého v Olomouci, zatímco zakončení bude v Praze.

Kromě toho se v souvislosti s kongresem konaly již od léta 2019 vedlejší doprovodné akce, jako např. česko-slovensko-polský seminář na Technické univerzitě v Liberci (19. – 21. srpna).

Kongres si stanovil několik cílů. Především chce ukázat odborné veřejnosti, jaký je v České republice stav bádání v různých disciplínách, týkajících se Polska. To ale zdaleka není všechno: kongres chce také podat přehled o tom, jak pokračuje spolupráce českých a polských vědců, pedagogů a odborníků obecně v různých vědních oborech a konkrétně ukázat, jak se rozvíjí přeshraniční spolupráce v různých oblastech. Přehled jednotlivých akcí najde čtenář v této malé brožuře. Poděkování organizátorů kongresu patří všem, kteří přispěli k její přípravě, jakož i k přípravě samotného kongresu.

prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., dr. h. c.

O kongresu

Na podzim roku 2019 se na řadě míst České republiky bude konat Kongres českých polonistických studií, jehož cílem je představit široké spektrum otázek a témat spjatých s Polskem a česko-polskými vztahy v mezinárodním kontextu a konstituovat polonistická studia jako interdisciplinární vědu.

Organizátoři navazují na reciproční Kongres polských bohemistických studií (Kongres Czechoznawstwa Polskiego), jenž proběhl v roce 2016 ve Vratislavi. Usnesením valné hromady Polsko-české vědecké společnosti v Těšíně tak byl ustaven organizační a programový výbor, jehož členy jsou zástupci řady vědeckých center ČR a mezinárodních organizací.

Program historicky prvního kongresu se uskuteční od září do listopadu 2019 v podobě série konferencí, workshopů, výstav a kulturních akcí, uskutečňovaných na mnoha místech České republiky.

První z nich je inaugurační konference, kterou hostí 10. a 11. září 2019 Univerzita Palackého v Olomouci. Sejdou se na ní odborníci z oblasti filologie, etnologie i přírodních věd.

Následovat budou setkání v Bohumíně-Chałupkách, Hradci Králové, Pardubicích, Praze, Opavě a Telči. Program kongresu uzavře ve dnech 20.–22. listopadu závěrečné setkání kongresu v Praze.

Příspěvky prezentované na kongresu budou publikovány v monografii vydané po ukončení Kongresu v roce 2020.

Inaugurační konference je spolufinancována z prostředků EFRR prostřednictvím Euroregionu Praděd.

PROGRAM

RÁMCOVÝ PROGRAM Kongresu českých polonistických studií

Organizační a programový výbor během zasedání v Praze dne 25. září 2017 schválil síťový charakter organizace kongresu. Kongres se bude konat v několika programových segmentech realizovaných v různých institucích v termínu od 10. září 2019 do 22. listopadu 2019. Hlavní program bude doplněn o řadu doprovodných, kulturních akcí.

Inaugurační konference, 10. – 11. září, Olomouc – Její součástí bude slavnostní zahájení kongresu, plenární zasedání Polsko-české vědecké společnosti a následně konference rozdělená do sekcí filologicko-kulturologická, etnologická a geografická. Organizátoři: Univerzita Palackého, Polsko-česká vědecká společnost, Polský intitut v Praze. více informací

Konference Jazyk na hranici – hranice v jazyku, 17. – 19. září, Bohumín/Chałupki – Akce, která se bude konat zároveň v Polsku i České republice se zaměří na témata jazykovědná, týkající se polštiny nebo češtiny, na témata porovávající zmíněné dva jazyky či na taková, která zahrnují alespoň jeden z nich spolu s dalším slovanským jazykem. Organizátor: Ostravská univerzita. web akce

Konference Česko-polské pohraničí, 2. – 3. října, Hradec Králové – Na programu události je plenární zasedání a konference rozdělená do dvou sekcí – vědecké, zaměřené na historické, geografické, sociologické a filozoficko-historické aspekty pohraničí a sekce odborné, ve které půjde především o výměnu informací o podobách pohraniční spolupráce a prezentaci názorů na její další rozvoj. Organizátoři: Univerzita Hradec Králové, Polsko-česká vědecká společnost, Polský intitut v Praze. web akce

Workshop Idea univerzity třetího věku a celoživotního vzdělávání v česko-polském diskurzu, 4. – 5. října, Pardubice – Univerzita Pardubice. Akce organizovaná Katedrou literární kultury a slavistiky. web akce

Seminář pro odbornou pedagogickou veřejnost, 15. – 16. října, Praha – Akce je rozdělená na semináře Bilance-inspirace-perspektivy. Mezinárodní seminař učebnicových skupin střední Evropy a Nesnadné výzvy pro pedagogy v minulosti a dnes na přikladu osobnosti a tvorby Janusze Korczaka a Přemysla Pittra. Organizátoři: Česko-polská pracovní skupina pro oblast učebnic při Polsko-české vědecké společnosti, Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín, Polský institut v Praze, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, Velvyslanectví Polské republiky v Praze.

Obraz Polska a Poláků v českých médiích, 5. – 7. listopadu, Opava – Konference, která se bude konat pod záštitou velvyslankyně Barbary Ćwioro, se bude zabývat mediálními interpretacemi historických témat formou dokumentárních filmů, televizních pořadů, audiovizuálních prezentací na sociálních sítích, studijních materiálů pro školy a materiály v nevědeckých periodicích. Organizátor: Slezská univerzita v Opavě. web akce

Interakce práva, ekonomie a jazykovědy v česko-polském prostředí, 7. – 10. listopadu, Telč – Seminář bude zahrnovat sekci právně-ekonomickou Vliv práva na ekonomiku a ekonomiky na právo. České a polské zkušnosti a sekci překladatelskou Čeština a polština v překladu, tlumočení a mezikulturní komunikaci. Organizátoři: Masarykova univerzita, Centrum polského práva, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Velvyslanectví Polské republiky v Praze, Generální konzulát Polské republiky v Praze, Honorární konzulát Polské republiky v Brně, Polský institut v Praze

Závěrečná konference, 20. – 22. listopadu, Praha – V rámci události budou vyhlášeny plenární referáty, proběhne představení historické publikace J.Rychlíka a V.Penčeva a proběhne setkání zaměřené na historické vědy. Závěrem bude shrnutí a zakončení kongresu. Organizátoři: Karlova univerzita, HÚ AV ČR, Velvyslanectví Polské republiky v Praze, Polský institut v Praze, Polsko-česká vědecká společnost

DOPROVODNÝ PROGRAM kongresu

Polský institut v Praze – Filmový maraton představí snímky 80 milionů, Jack Strong a Excentrici – projekce proběhnou:

  • 30. 9., 7. 10., 14. 10. Olomouc
  • 1. 10. Hradec Králové
  • 28. 10.–11. 11. Ostrava v rámci Polských dnů
  • 5. 11. Opava
  • 30. 9. Pardubice
  • 23. 10. Liberec

Série výstav:

  • 10. 9.–15. 10. Olomouc – 70 let Polského institutu v Praze
  • 30. 9–11.10 Pardubice – Nezávislé (vernisáž 30. 9 ve 14.00)
  • 14. 10–30. 11 Opava – Nezávislé
  • říjen – prosinec Brno – Józef Piłsudski
  • říjen – prosinec Hradec Králové – Komiksová výstava Spolu v bublinách
  • říjen – prosinec Liberec – Architektura pro kulturu (vernisáž 14. 10.)
  • 28. 10.–11. 11. Ostrava v rámci Polských dnů

Seminář Liberec: Česko-slovensko-polské vztahy

XXIX: Spravedlnost, nikoli pomsta? Potrestání válečných zločinců, kolaborantů a zrádců po 2. světové válce v Československu a Polsku

Liberec, 19. – 21. srpna 2019, Technická univerzita Liberec

více informací

Výstava Příběhy bezvýhradné lidskosti – Přemysl Pitter, výjimečná postava v dějinách 20. století

Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského v Praze, 15. – 16. října 2019

Inaugurační konference Olomouc 10.- 11.9.2019

Detailní program Inaugurační konference Olomouc a závěrečné zprávy

Filologicko-kulturologická sekce: Stav a perspektivy české polonistiky z hlediska filologie a kulturologie, garant: Doc. PhDr. Ivana Dobrotová, Ph.D., Univerzita Palackého

Etnologická sekce: Stav a perspektivy polsko-české vědecké spolupráce na úseku etnologie a ve folkloristice, garanti: doc. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D., Ústav evropské etnologie Filozofické faculty Masarykovy univerzity Brno a dr Małgorzata Michalska, Katedra Etnologii i Antropologii Kulturowej Uniwersytetu Wrocławskiego. Více informací po kliknutí na ikonu s obecnými informacemi či seznamem referátů.

Geografická sekce: Stav a perspektivy polsko-české vědecké spolupráce v oblasti geografie, garant: RNDr. Jaroslav Burian, Ph.D., Univerzita Palackého. Do této sekce možno zasílat také referáty, které budou přečteny na konferenci v nepřítomnosti autora.

Účastníci

Seznam referátů a kompletní seznam účastníků.

Konference Jazyk na hranici – hranice v jazyku

17. – 19. září, Bohumín/Chałupki

Akce, která se bude konat zároveň v Polsku i České republice se zaměří na témata jazykovědná, týkající se polštiny nebo češtiny, na témata porovávající zmíněné dva jazyky či na taková, která zahrnují alespoň jeden z nich spolu s dalším slovanským jazykem. Organizátor: Ostravská univerzita. více informací

Referenci/ Paneliści:

Ondřej Bláha, PhDr., Ph.D.; Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci; Struktura věty v češtině a polštině (areálové a typologické aspekty)

Małgorzata Bortliczek, dr hab.; Wydział Etnologii i nauk o Edukacji w Cieszynie, Uniwersytet Śląski w Katowicach; Interpunkcyjny savoir-vivre

Dorota Bielec, dr; Renata Bura, dr hab.; Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwerystet Jagielloński w Krakowie; Czesko-polskie interferencje językowe w przekładzie ustnym i pisemnym (zarys problematyki)

Stanisław Cygan, prof. UJK, dr hab.; Instytut Filologii Polskiej, Uniwersytet Jan Kochanowskiego w Kielcach; Przejawy świadomości językowej mieszkańców wsi regionu opoczyńskiego

Beata Grochala, dr hab.; Instytut Filologii Polskiej i Logopedii, Zakład Lingwistyki Stosowanej i Kulturowej, Wydział Filologiczny, Uniwersytet Łódzki; Czy potrzebna jest granica między polszczyzną standardową a potoczną – refleksje nad językiem dziennikarzy sportowych

Milan Hrdlička, doc., PhDr., CSc.; Ústav bohemistických studií, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha;  Kontury češtiny a rezistence jejích rovin v kontaktu s jazykem příbuzným a nepříbuzným (kauza Střelínsko)

Jarosław Ellwart, Mgr.; Wydział Filologiczno-Historyczny, Akademia Pomorska w Słupsku; Językowy obraz Kaszub w polskiej narracji na podstawie publikacjach popularnych z lat 1920-1939

Irena Jaros, prof. UŁ, dr hab.; Zakład Dialektologii Polskiej i Logopedii, Wydział Filologiczny, Uniwersytet Łódzki; Peryferyczny charakter polskich przymiotników gradacyjnych typu białasy, obdolny, podziwny

Henryk Jaroszewicz, dr hab.; Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Wrocławski; Czy można mówić o istnieniu śląskiego języka literackiego? Współczesny uzus gramatyczno-ortograficzny literackiej odmiany etnolektu śląskiego

Jarosław Karzarnowicz, dr hab.; Instytut Filologii Wschodniosłowiańskiej, Wydział Filologiczny, Uniwersytet w Białymstoku; Język staropolskiego Rozmyślania przemyskiego między innowacją a tradycją

Adela Kożyczkowska, dr; Instytut Pedagogiki, Uniwersytet Gdański; Teoria języka jako strategia władzy. Na przykładzie relacji język polski – język kaszubski

Elena Krejčová, Ph.D.; Pavel Krejčí, Ph.D.; Ústav slavistiky, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno; Některá specifika výuky jihoslovanských jazyků pro Čechy

Beata Kuryłowicz, dr hab.; Wydział Filologiczny, Uniwersytet w Białymstoku; Słownictwo medyczne w Nowym dykcjonarzu M.A. Troca: między leksyką potoczną a terminologią naukową

Tadeusz Lewaszkiewicz, prof. UAM, dr hab.; Instytut Filologii Polskiej, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu; Polskie czasowniki „zwierzęce” typu małpować, raczkować, ślimaczyć się, świnić, tchórzyć i ich czeskie odpowiedniki w świetle leksykografii polsko-czeskiej 

Monika Mazurek, prof. UG, dr hab.; Instytut Filozofii, Socjologii i Dziennikarstwa, Wydział Nauk Społecznych, Uniwersytet Gdański; Po co mniejszości (narodowej/etnicznej) własna edukacja ze szczególnym uwzględnieniem języka– przykłady wybranych mniejszości w Polsce

Katarzyna Sicińska, prof. UŁ, dr hab.; Zakład Dialektologii Polskiej i Logopedii, Instytut Filologii Polskiej i Logopedii, Uniwersytet Łódzki; Formuła lokacyjno-temporalna jako sposób wyznaczania granicy tekstu epistolarnego (na przykładzie korespondencji z XVII i XVIII wieku)

Michał Szczyszek, dr hab.; Instytut Filologii Polskiej, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza; O czym nie mówi się w parlamencie. Użycie leksemu tabu w parlamencie polskim (na podstawie korpusu stenogramów sejmowych parlamentu polskiego za lata 1918-2018

Mariola Szymczak-Rozlach, prof. UŚ, dr hab.

Jolanta Tambor, prof. dr hab.; Instytut Języka Polskiego, Uniwersytet Śląski w Katowicach; Czy w kontinuum językowym potrzebne są granice?

Konference Česko-polské pohraničí

2. – 3. října, Hradec Králové

Na programu události je plenární zasedání a konference rozdělená do dvou sekcí – vědecké, zaměřené na historické, geografické, sociologické a filozoficko-historické aspekty pohraničí a sekce odborné, ve které půjde především o výměnu informací o podobách pohraniční spolupráce a prezentaci názorů na její další rozvoj. Organizátoři: Univerzita Hradec Králové, Polsko-česká vědecká společnost, Polský intitut v Praze.

Konference se bude sestávat jednak z vědecké sekce, jejíž jednání bude směřovat k historickým, geografickým, sociologickým a filozoficko-historickým tématům, jednak ze sekce osvětové, v jejím rámci bude možné podělit se o zkušenosti související s česko-polskými vztahy a vzájemnou koexistencí obyvatel obou států ve společném příhraničí. Konferenci pořádá Univerzita Hradec Králové ve spolupráci s Polsko-českou vědeckou společností se sídlem ve Vratislavi (Polsko-Czeskie Towarysztwo naukowe we Wrocławiu, Rynek 58, 50-116 Wrocław). Součástí programu bude promítání dvou polských filmů v předvečer konferenčního jednání. Pro zájemce bude možné uspořádat kratší prohlídku Hradce Králové a návštěvu Bílé věže.

Jednání se zúčastní široký okruh příznivců česko-polského přátelství z řad univerzitních učitelů českých a polských vysokých škol, pracovníků AV ČR, funkcionářů české i polské samosprávy, zejména z oblasti Euroregionu Glacensis, zástupců neziskových organizací, případně další zájemci. Na zasedání budou předneseny vystoupení a po tematicky menších blocích bude následovat diskuse. Podobu zasedání představitelů euroregionů si určí účastníci.

více informací

příspěvky z konference

Workshop Idea univerzity třetího věku a celoživotního vzdělávání v česko-polském diskurzu

4. – 5. října, Pardubice

Univerzita Pardubice. Akce organizovaná Katedrou literární kultury a slavistiky.

V posledních letech se specifickou oblastí činnosti veřejných vysokých škol jeví podoby celoživotního vzdělávání a univerzity třetího věku. Workshop se tedy snaží představit základní teoretická východiska této sféry vzdělávání a konkretizovat jejich reflexe v komparaci zkušeností českých a polských institucí. Srovnání poznatků v této úrovni vzdělávací a osvětové činnosti poslouží jako možné východisko pro širší projektovou koncepci, jež by se v daném kontextu mohla stát nezanedbatelnou rovinou česko-polské přeshraniční spolupráce. V jejím rámci mohou společně koncipované kurzy celoživotního vzdělávání napomoci překonávání zažitých stereotypů a mentálních, symbolických i geografických hranic. Workshop si klade za cíl stát se platformou pro odbornou diskuzi o dosavadních zkušenostech a zároveň možných perspektivách užší spolupráce v oblasti celoživotního vzdělávání.

Úvodní dva příspěvky představí problematiku U3V a celoživotního vzdělávání v českém a polském prostředí, následovat budou příspěvky s konkrétním tematickým zaměřením. Součástí workshopu budou i příspěvky, které se zaměří na perspektivy U3V a celoživotního vzdělávání a jejich možné zapojení do užší česko-polské spolupráce.

Tematika workshopu:

1) Idea, smysl a proměny U3V a celoživotního vzdělávání v českém a polském prostředí – komparace zkušeností a výhledy.

2) Zkušenosti s celoživotním vzděláváním konkrétních institucí v České republice a Polsku.

3) Témata menšinového vzdělávání a jeho pedagogická specifika v kontextu kurzů celoživotního vzdělávání.

4) Koncepce kurzů U3V v kontextu přeshraniční spolupráce – všestranné poznávání sousedního regionu, jeho obyvatel, historické paměti a kulturního dědictví (Pardubický kraj / Dolnoslezské vojvodství);

5) Perspektivy a možnosti celoživotního vzdělávání v česko-polském diskurzu.

více informací

Seminář pro odbornou pedagogickou veřejnost

15. – 16. října, Praha

Akce je rozdělená na semináře Bilance-inspirace-perspektivy. Mezinárodní seminař učebnicových skupin střední Evropy a Nesnadné výzvy pro pedagogy v minulosti a dnes na přikladu osobnosti a tvorby Janusze Korczaka a Přemysla Pittra. Organizátoři: Česko-polská pracovní skupina pro oblast učebnic při Polsko-české vědecké společnosti, Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín, Polský institut v Praze, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, Velvyslanectví Polské republiky v Praze.

Registrace na seminář

Program učebnicové sekce – 1. den – 15. října 2019

BILANCE – INSPIRACE – PERSPEKTIVY mezinárodní seminář učebnicových skupin střední Evropy
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Praha, Valdštejnská 20

9:00 – 9:30 prezence

9:30 – 10:00 zahájení a vystoupení hostů

10:00 – 11:15 Pohled zvenčí – vystoupení zahraničních odborníků
Viliam Kratochvíl, Univerzita Komenského v Bratislavě
Péter Bagoly-Simó, Humboldtova univerzita v Berlíně
Robert Maier, Georg Eckert Institute v Braunschweigu

11:15 – 11:30 přestávka

11:30 – 12:50 prezentace jednotlivých učebnicových komisí nebo pracovních skupin
(časový prostor max. 10 minut pro každou skupinu, témata: historie – doba
vzniku, struktura, členové, cíle, publikace, finanční prostředky pro činnost)

• Česko-polská pracovní skupina (Danuta Konieczka-Śliwińska, Blažena Gracová)
• Česko-německá učebnicová komise (Volker Zimmermann, Zdeněk Beneš)
• Polsko-německá učebnicová komise (Wioletta Julkowska)
• Polsko-ukrajinská komise expertů (Karol Sanojca, Michał Sadłowski)
• Polsko-litevská komise (Bernadetta Manyś)
• Polska Akademia Umiejętności (Maria Stinia)
• Česko-lichtenštejnská komise (Tomáš Knoz)
• Česko-rakouská komise (Ondřej Matějka)

12:50 – 13:30 přestávka

13:30 – 15:00 mezinárodní debata podle navržených témat (témata viz dokument pod textem)

15:30 – 16:30 prohlídka expozice muzea a vybraných sbírek

16:30 – 17:30 závěr a malé pohoštění

 

Program učebnicové sekce – 2. den – 16. října 2019

NESNADNÉ VÝZVY PRO PEDAGOGY V MINULOSTI A DNES na příkladu osobnosti a tvorby Janusze Korczaka a Přemysla Pittra

mezinárodní seminář česko-polské učebnicové skupiny
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Praha, Valdštejnská 20
Seminář spolufinancován z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva kultury

9:15 – 9:45 prezence

9:45 – 10:00 uvítání účastníků, zahájení

I. ZASEDÁNÍ 10:00 – 11:00

10:00 – 10:20 Prezentace osobnosti Janusze Korczaka (Magdalena Pęzińska, Ośrodek Dokumentacji i Badań Korczakianum, Polsko

10:20 – 10:40 Prezentace osobnosti Přemysla Pittra (Lenka Lajsková, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze)

10:40 – 10:50 Prezentace českého překladu biografie Janusze Korczaka (Laura Trebel-Gniazdowska, Polský institut v Praze)

10:50 – 11:00 diskuse

11:00 – 11:30 přestávka

II. ZASEDÁNÍ 11:30 – 12:45

11:30 – 11:50 Janusz Korczak ve školních osnovách a učebnicích v Polsku (Małgorzata Machałek, Uniwersytet Szczeciński, Polsko)

11:50 – 12:10 Propagování Korczakových myšlenek prostřednictvím vzdělávacích projektů (Agnieszka Chłosta-Sikorska, Uniwersytet Pedagogiczny im. Komisji Edukacji Narodowej w Krakowě, Polsko)

12:10 – 12:30 Edukační potenciál pořadu „Zachránci dětí – Pitter a Korczak“ (Jakub Seiner, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze)

12:30 – 12:45 diskuse, shrnutí

12:45 – 13:45 oběd

DOPROVODNÝ PROGRAM:

Výstava Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze „Příběhy bezvýhradné lidskosti – Přemysl Pitter, výjimečná postava v dějinách 20. století.“

Obraz Polska a Poláků v českých médiích

5. – 7. listopadu, Opava

Konference, která se bude konat pod záštitou velvyslankyně Barbary Ćwioro, bude zaměřena na problematiku prezentace Polska a Poláků ve filmových a televizních dílech, sdělovacích prostředcích, v nakladatelských plánech a literatuře české provenience, akcentována budou kontroverzní témata, resentimenty. Předpokládat lze příspěvky a diskusi na témata „Církev, společnost, média“, „Obraz Polska v současných českých médiích, Obraz Polska v československých normalizačních médiích“, „Obraz Polska na českých multimediálních vzdělávacích portálech“ ad.Organizátor: Slezská univerzita v Opavě.

Cyklus konferencí s názvem Média / dějiny / společnost a podtitulem Kdo rozhoduje o tom, co si myslíme? (Manipulace, propaganda a rozhodování napříč soudobými/ novodobými dějinami) usiluje o posouzení výše uvedených skutečností a poskytnutí prostoru k široké diskusi tvůrců (producentů, scenáristů, režisérů, historiků) i představitelů cílových skupin (učitelů dějepisu, studentů, veřejnosti) k dané problematice. Jak samotné konference, tak následná publikace jejích výsledků přispějí ke zvýšení mediální gramotnosti a poukáží na možnosti odideologizování a zkvalitnění mediální interpretace historických událostí v oblasti výchovy a vzdělávání.

Množství a frekvence mediálních interpretací historických témat formou dokumentárních filmů, televizních pořadů, audiovizuálních prezentací na sociálních sítích, studijních materiálů pro školy různých typů, ale i rádoby „čtivě“ podávaných informací o historických osobnostech či událostech v nejrůznějších přílohách celostátních deníků aj. v současné době neustále roste. Cílem je vedle využití často atraktivních témat pro zvýšení prodejnosti či sledovanosti mnohdy i poctivě míněná snaha o zaplnění tzv. „bílých míst“, a to zejména z oblasti novodobých dějin. Nezřídka se ovšem za deklarovanou snahou o zvýšení  informovanosti čtenáře či diváka skrývají ryze propagandistické záměry v oblasti formování veřejného mínění a vytváření cíleně zkresleného či zcela falešného obrazu zejména nedávné minulosti, sloužící k ideologickému ovlivnění širokých vrstev populace.

více informací

Interakce práva, ekonomie a jazykovědy v česko-polském prostředí

7. – 10. listopadu, Telč

Seminář bude zahrnovat sekci právně-ekonomickou Vliv práva na ekonomiku a ekonomiky na právo. České a polské zkušnosti a sekci překladatelskou Čeština a polština v překladu, tlumočení a mezikulturní komunikaci. Organizátoři: Masarykova univerzita, Centrum polského práva, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Velvyslanectví Polské republiky v Praze, Generální konzulát Polské republiky v Praze, Honorární konzulát Polské republiky v Brně, Polský institut v Praze

Tato konference bude mít mezinárodní interdisciplinární charakter a věnovat se bude otázkám práva, ekonomie, jazykovědy a vzájemných interakcí těchto disciplín v kontextu česko-polských vztahů, jež by mohly určovat směry dalšího vývoje spolupráce teoretiků a praktiků v uvedených oblastech. V centru pozornosti budou především výsledky bádání o právní a ekonomické gramotnosti české a polské společnosti a další právně komparativní otázky, dále problematika překladu a tlumočení z češtiny do polštiny a naopak, a to i s přihlédnutím k problematice česko-polské mezikulturní komunikace. V rámci konference proběhne úvodní a závěrečné plenární zasedání a dále budou jednat sekce právně-ekonomická a podsekce translatologická filologicko-kulturologické sekce Kongresu. Konference bude výsledkem spolupráce organizátorů a spoluorganizátorů s polskými vědeckými a pedagogickými kruhy, především Vratislavské univerzity, Vysoké školy bankovní v Gdaňsku a Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani.  Konference se uskuteční při příležitosti 100. výročí založení Masarykovy univerzity a 95. výročí založení brněnské polonistiky.

V rámci konference budou kromě plenárních zasedání (zahájení, ukončení) jednat 2 tematické sekce Kongresu. Stručný návrh programu:

  1. Plenární zasedání – zahájení konference;
  2. Jednání sekcí:
  3. sekce právně-ekonomická: Vliv práva na ekonomiku a ekonomiky na právo – české a polské zkušenosti;
  4. sekce filologicko-kulturologická, podsekce translatologická: Čeština a polština v překladu, tlumočení a mezikulturní komunikaci;
  5. Plenární zasedání – shrnutí, závěry a ukončení konference.

Gestoři:

  • Sekce právně-ekonomická: Petr Mrkývka, Michal Kozieł
  • Sekce filologicko-kulturologická, podsekce translatologická: Roman Madecki

Tematika jednání:

1. Sekce právně-ekonomická:

  • a) výzkum právní a ekonomické gramotnosti;
  • b) otázky srovnávacího práva;
  • c) vzájemné využívání zkušeností české a polské vědy

2. Sekce filologicko-kulturologická, podsekce translatologická:

  • a) problematika překladu;
  • b) problematika tlumočení;
  • c) specifika překladu a tlumočení právních textů (spojuje obě tematické sekce konference);
  • d) česko-polská mezikulturní komunikace.

Kulturní program a jiné doprovodné akce:

  1. Prohlídka historického centra Telče s průvodcem;
  2. Návštěva míst spjatých s internací a smrtí účastníků Lednového povstání;
  3. Setkání s vedením města Telč;
  4. Raut

Závěrečná konference

20. – 22. listopadu, Praha

V rámci události budou vyhlášeny plenární referáty a proběhne setkání zaměřené na historické vědy. Závěrem bude shrnutí a zakončení kongresu. Organizátoři: Karlova univerzita, HÚ AV ČR, Velvyslanectví Polské republiky v Praze, Polský institut v Praze, Polsko-česká vědecká společnost a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.

Registrační formuláře a instrukce k registraci naleznete zde.

Programový a organizační výbor

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., dr h. c., Univerzita Karlova, předseda programového a organizačního výboru, Technická univerzita v Liberci, člen výboru Polsko-české vědecké společnosti, spolupředseda Česko-slovenské komise historiků, jan.rychlik@ff.cuni.cz

Doc. PhDr. Ivana Dobrotová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, I. místopředsedkyně programového a organizačního výboru, spolupředsedkyně filologické komise Polsko-české vědecké společnosti, ivana.dobrotova@upol.cz

Mgr. Roman Baron, Ph.D., Historický ústav Akademie věd ČR, II. místopředseda programového a organizačního výboru, člen programové rady Česko-polského fóra, člen výkonného výboru Polsko-české vědecké společnosti, baronroman@seznam.cz

Prof. PhDr. Ondřej Felcman, CSc., Univerzita Hradec Králové, člen výboru Polsko-české vědecké společnosti, ondrej.felcman@uhk.cz

Dr Ryszard Gładkiewicz, Vratislavská univerzita, vědecký tajemník Konference rektorů slezských univerzit, předseda výboru Polsko-české vědecké společnosti, rg@uni.wroc.pl

Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., Slezská univerzita v Opavě, místopředsedkyně výboru Polsko-české vědecké společnosti, irena.korbelarova@fpf.slu.cz

Doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D., Masarykova univerzita, Centrum polského práva, honorární konzul RP v Brně, člen výboru Polsko-české vědecké společnosti, petr.mrkyvka@law.muni.cz

Prof. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc., Ostravská univerzita, čestný člen Polské geografické společnosti, spolupředseda přírodovědné komise Polsko-české vědecké společnosti, tadeusz.siwek@osu.cz

Mgr. et Mgr. Elzbieta Justyna Baronová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, baronowa@npmk.cz

Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., Univerzita Karlova, zmocněnec výboru pro kontakty s Ministerstvem kultury ČR, zdenek.benes@ff.cuni.cz

Mgr Jadwiga Dunaj, Vratislavská univerzita, zmocněnkyně výboru pro organizační záležitosti, členka výboru a pokladník Polsko-české vědecké společnosti, jadwiga.dunaj@uni.wroc.pl

Julian Golak, generální mluvčí organizace Polsko-česko-slovenská solidarita, zmocněnec maršálka Dolnoslezského vojvodství pro kontakty s Českou a Slovenskou republikou, julian.golak@vp.pl

Mgr. Marta Kmeť, ředitelka Pedagogického centra pro polské národnostní školství Český Těšín, kmet@pctesin.cz

PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D., Univerzita Pardubice, vedoucí katedry literární kultury a slavistiky, miroslav.kouba@upce.cz

Dr Mgr. Michal Kozieł, Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, michal.koziel@vsb.cz

Mgr. Marzena Ewa Krajewska, Velvyslanectví Polské republiky v Praze, ministerský rada Velvyslanectví PR, marzena.krajewska@msz.gov.pl

Mgr. Laura Trebel-Gniazdowska, zástupkyně ředitele Polského institutu v Praze, laura.gniazdowska@msz.gov.pl

Prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., Slezská univerzita v Opavě, čestný předseda Konference rektorů slezských univerzit, rudolf.zacek@slu.cz

Garanti odborných konferencí a sekcí

Inaugurační konference, Olomouc, 10. – 11. září 2019

Doc. PhDr. Ivana Dobrotová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, ivana.dobrotova@upol.cz

Sekce filologicko-kulturologická: Doc. PhDr. Ivana Dobrotová, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, ivana.dobrotova@upol.cz

Sekce geografická: RNDr. Jaroslav Burian, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, jaroslav.burian@upol.cz

Sekce etnologická: Doc. PhDr. Miroslav Válka, Ph.D., Masarykova univerzita, valka@phil.muni.cz

Dr Małgorzata Michalska, Vratislavská univerzita, malgorzata.michalska@uwr.edu.pl

 

Konference Jazyk na pohraničí – hranice v jazyce, Bohumín-Chałupki, 17. – 18. září 2019

Doc. PhDr. Irena Bogoczová, CSc., Ostravská univerzita, irena.bogoczova@osu.cz

 

Konference Česko-polské pohraničí, Hradec Králové, 2. – 3. října 2019

Prof. PhDr. Ondřej Felcman, CSc., Univerzita Hradec Králové, ondrej.felcman@uhk.cz

Dr Ryszard Gładkiewicz, Polsko-česká vědecká společnost, rg@uni.wroc.pl

 

Workshop Idea univerzity třetího věku a celoživotního vzdělávání v česko-polském diskurzu, Pardubice, 4. října 2019

PhDr. Miroslav Kouba, Ph.D., Univerzita Pardubice, miroslav.kouba@upce.cz

 

Sekce učebnic, Praha, 15. – 16. října 2019

Doc. PhDr. Blažena Gracová, CSc., Ostravská univerzita, blazena.gracova@centrum.cz

Prof. dr hab. Danuta Konieczka-Śliwińska, Univerzita Adama Mickiewicze Poznań, konsliw@amu.edu.pl

Mgr. Marta Kmeť, Pedagogické centrum pro polské národnostní školství Český Těšín, kmet@pctesin.cz

Mgr. Laura Trebel-Gniazdowska, Polský institut v Praze, laura.gniazdowska@msz.gov.pl

Mgr. et Mgr. Elzbieta Justyna Baronová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského v Praze, baronowa@npmk.cz

 

Konference Média, dějiny a společnost 2019: Obraz Polska a Poláků v českých médiích, Opava, 5. – 7. listopadu 2019

Prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., Slezská univerzita v Opavě, rudolf.zacek@slu.cz

 

Konference Česko-polské právní, ekonomické a jazykové interakce, Telč, 7. – 10. listopadu 2019

Sekce Vliv práva na ekonomiku a ekonomiky na právo: Doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D., Masarykova univerzita, petr.mrkyvka@law.muni.cz

Dr. Mgr. Michal Kozieł, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, michal.koziel@vsb.cz

Sekce filologicko-kulturologická – podsekce překladatelská Čeština a polština v překladu, tlumočení a mezikulturní komunikaci: Mgr. Roman Madecki, Ph.D., Masarykova univerzita, madecki@phil.muni.cz

 

Závěrečná konference, Praha, 20. – 22. listopadu 2019

Mgr. Roman Baron, Ph.D., Akademie věd ČR, baronroman@seznam.cz

Mgr. Marzena Ewa Krajewska, Velvyslanectví Polské republiky v Praze, marzena.krajewska@msz.gov.pl

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc, dr h c., Univerzita Karlova, jan.rychlik@ff.cuni.cz

Sekce historických věd kongresu: Mgr. Roman Baron, Ph.D., Akademie věd ČR, baronroman@seznam.cz

Garanti doprovodného programu

Česko-polská výstava Historické portréty J.A.Komenského a jeho současníků, Praha, vernisáž 16. května 2019, dernisáž 21. listopadu 2019

Mgr. et Mgr. Elzbieta Justyna Baronová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, baronowa@npmk.cz

Dr Kamila Szymańska, Regionální muzeum v Lešně, szymanskamila68@gmail.com

 

Seminář Česko-slovensko-polské vztahy – XXIX: Spravedlnost, nikoli pomsta? Potrestání válečných zločinců, kolaborantů a zrádců po 2.světové válce v Československu a Polsku, Liberec, 19. – 21. srpna 2019

Doc. PhDr. Jaroslav Pažout, Ph.D., Technická univerzita v Liberci, jaroslav.pazout@tul.cz

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., dr h. c., Univerzita Karlova, Technická univerzita Liberec, jan.rychlik@ff.cuni.cz

 

Výstava Národního pedagogického muzea a knihovny J.A.Komenského, Praha, 15. – 16. října 2019

Mgr. et Mgr. Elzbieta Justyna Baronová, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, baronowa@npmk.cz

Záštitu převzali

Barbara Ćwioro, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Polské republiky

Jacek Czaputowicz, ministr zahraničních věcí Polské republiky

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí České republiky

Ministerstvo kultury České republiky

Jiří Štěpán, hejtman Královéhradeckého kraje

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje

 

Jarosław Gowin, náměstek rady ministrů a ministr vysokého školství a vědy Polské republiky zaštítil závěrečnou konferenci v Praze

Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje zaštítil Inaugurační konferenci v Olomouci

Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje zaštítil konferenci v Opavě

Realizační tým UPOL

Realizační tým za Univerzitu Palackého:

Doc. PhDr. Ivana Dobrotová PhD.

Mgr. Michaela Zormanová

Mgr. Aleksandra Starzyńska

email: kcps@upol.cz

tel: 00420 734 492 196

Back To Top